Rozhovor s Klárou Mikšíčkovou o STRACHU

Rozhovor s Klárou Mikšíčkovou, koučkou a členkou týmu odborníků Života na klíč, o STRACHU.

STRACH je jedním z témata, kterými se Klára ve své praxi často zabývá.

Eva: Kláro, ve své praxi se věnujete tématu STRACH. Proč zrovna toto téma?

Klára: Téma strach vnímám jako podtéma velké části koučovacích konverzací. Ať už se s klienty věnujeme rozjezdu podnikání, životní rovnováze, komunikaci na pracovišti, často je to právě strach, který nám brání vidět další cestu. Když strach pojmenujeme, uchopíme a začneme s ním pracovat, je to jako když se odmlží brýle. Najednou cesta před námi vypadá mnohem zřetelnější a zvládnutelnější, ať už jdeme kamkoliv. A to je, proč se koučování věnuji. Chci pomáhat druhým najít si svoji cestu z míst, které jim nevyhovují, tam, kde být chtějí, a cítit se tak dobře.

Eva: Jaké strachy se svými klienty nejčastěji odkrýváte?

Klára: Protože nejvíce pracuji s menšími podnikateli a zaměstnanci firem, nejčastěji se témata spojená se strachem týkají strachů z rozhodování, z neúspěchu ale také strachy v komunikaci – obava otevřít obtížné téma, požádat o pomoc a podobně. Někdy je cesta k překonání strachu velmi rychlá, například, když si klient uvědomí, že dopad situace, které se obává, je mnohem menší, než se zdálo. Někdy jdeme po menších krůčcích, při kterých si klient postupně vytváří nové zkušenosti a vlastní nástroje ke zvládání obtížných situací v budoucnu. 

Eva: Strach ze selhání, z neúspěchu – kde se berou?

Klára: Velká část těchto strachů je připisována naším zážitkům dětsví (ale i pozdějšímu věku) a tomu, jak si je mozek vyloží. Nicméně v koučování, alespoň v té podobě, jakému se věnuji, se příčinami strachu v minulosti příliš nezabýváme. Spíš se na něj díváme pohledem tady a teď a pohledem do budoucna, když strach překonáme. Používáme k tomu různé koučovací nástroje, které nám pomohou získat novou perspektivu i motivaci strach překonávat.

Eva: Co se s námi děje, když naše strachy necháme být?

Klára: Je to jako s návyky. Jedna lekce jógy naše zdraví pravděpodobně příliš neovlivní, u pravidelné aktivity už ale výsledky vidíme. Když se tak jednou vyhneme situaci, ze které máme obavy, nejspíš se nic zásadního nestane. Pokud to ale budeme dělat pořád dokola, třeba stále odmítat zajímavé příležitosti, vyhýbat se důležitým konverzacím, dovedeme si představit, jaký to bude mít vliv na náš život a pocit z něj. 

Eva: Můžete nám prozradit nějaký konkrétní příklad ze své praxe? 

Klára: Před časem jsme například s klientkou řešily situaci, kdy se už delší dobu chtěla pustit do jedné aktivity v podnikání, ale stále se jí vyhýbala, odkládala ji a to se promítalo se jejích negativních pocitů. Při společném prozkoumání situace si klientka uvědomila, že za neochotou se pustit do akce stojí konkrétní obavy a s nimi spojená přesvědčení, která se ale ukázala jako ne zcela pravdivá. Klientka se tak dokázala na situaci podívat v úplně jiném světle a odhodlat se k prvním krokům. Samotnou ji pak překvapilo, jak snadné to bylo, a díky tomu nabrala odvahu do dalších kroků v podnikání. 

Eva: Můžete dát našim čtenářům několik tipů, jak si můžou sami pomoct se strachem? 

Klára: Jednou z osvědčených metod je si na strach takzvaně posvítit a prozkoumat jej. Můžete si například s tužkou a papírem položit otázky jako: Čeho se přesně bojím?, Jak velká je pravděpodobnost, že se to stane? nebo Co mám ve svých rukou pro to, abych snížil(a) pravděpodobnost nepříznivého scénáře? Zní to možná jednoduše, ale ze své praxe vidím, že už samotné uvědomění si situace dokáže strach snížit a v některých případech jej dokonce i úplně rozpustit.