Michaela Topraková
Představ si, že jsi zahrada. Krásná, bujná, plná barev a života. Možná tu a tam roste nějaký plevel, ale to je v pořádku – i ten je součástí ekosystému. Teď si představ, že bys tuhle zahradu každý den kritizovala: “Ty listy nejsou dost zelené, támhle je moc hlíny, tahle kytka kvete příliš růžově, to je hnus!” No, co myslíš, jak by se asi takové zahradě
dařilo? Nic moc, viď, nejspíš by chřadla? Protože naše slova (ale i myšlenky) jsou energie, dokonce velmi silná energie, jak bylo zjištěno třeba i v experimentu Masaru Emota, který měl demonstrovat sílu slov a emocí na fyzickou realitu.
Jak experiment probíhal?
Vzaly se dvě nádoby s vařenou rýží (někdy se používá i voda).
Každý den po dobu několika týdnů na ně lidé mluvili rozdílným způsobem:
Jedné nádobě říkali pozitivní věty jako:
„Mám tě ráda!“, „Jsi krásná!“ apod.
Druhé nádobě říkali negativní věty typu:
„Jsi hnusná“, „Nenávidím tě“.
Někdy byla použita i třetí nádoba, která byla ignorována, což mělo symbolizovat emocionální zanedbávání.
Výsledky
Rýže, která dostávala pozitivní slova, zůstávala déle bílá a relativně neporušená.
Rýže, na kterou se mluvilo negativně, začala rychleji plesnivět a zahnívat.
Rýže, která byla ignorována, často dopadla nejhůř – což mělo poukazovat na sílu nezájmu.
Co to znamená?
Experiment měl ukázat, že slova a energie, které vysíláme, mají skutečný vliv na svět kolem nás – ať už jde o vodu, jídlo, nebo dokonce právě lidské tělo a mysl. Přestože tento experiment nebyl vědecky ověřen podle přísných kritérií, byl mnohokrát opakován s podobnými výsledky.
Ať už věříme v přímý vliv slov na hmotu, nebo ne, jedno je jisté: to, jak mluvíme k sobě i k druhým, má obrovský dopad na naše pocity, vztahy i životní energii a v závěru i právě na naše tělo a jeho formu.
Tak se teď zkus zamyslet: Jak mluvíš ke svému tělu nebo o něm? Sama o sobě a k sobě? Jsou to jen lichotky a slova podpory a lásky? Nebo spíš naopak?
Kolikrát jsi stála před zrcadlem a pomyslela si něco ve stylu: “No fuj, ta stehna! Tohle břicho… Ten špek, to je hnus! To už se nikdy nespraví.” A přitom očekáváš, že se Tvé tělo začne proměňovat s lehkostí mávnutí motýlího křídla. Jenže láska a kritika se spolu moc nekamarádí. Jak bys chtěla rozkvést, když se sama k sobě chováš jako přísný zahradník s kosou?
Nejdřív se do sebe zamiluj, pak se začnou dít kouzla
Vztah s vlastním tělem je jako vztah s partnerem. Kdyby Ti někdo denně říkal, že jsi líná, tlustá a neschopná, chtělo by se Ti s ním být? Asi těžko. Tak proč to říkáš sama sobě? Tvoje tělo není nepřítel, kterého musíš porazit. Je to parťák, který Tě každý den nosí životem, dává Ti sílu, radost, a ano – díky němu jsi: TADY A TEĎ.
Místo válečného tažení proti vlastní postavě zkus něco jiného: představ si, že jsi královna, ne: císařovna! Jak by ses o sebe starala, kdybys byla TA žena, která si zaslouží lásku? TA nejdůležitější žena v celé zemi? Možná bys k sobě mluvila mileji, dopřála si více odpočinku, starala se o sebe, hezky se oblékla, i když zrovna nejdeš na červený koberec. A hádej co? TY JSI TA nejdůležitější osoba! Začni tak teď o sobě přesně takhle přemýšle.
Zhubni, protože chceš, ne protože musíš
Chápu to – chceš se cítit lehčeji, víc se líbit sama sobě, mít víc energie. Být spokojená, štíhlá a milovat svoje tělo? To jsou skvělé důvody! Ale zhubnout z nenávisti k vlastnímu tělu? To je jako když se snažíš donutit se k lásce k někomu, koho ve skutečnosti nesnášíš. Může z nenávisti vzniknout láska? Dobře, v telenovelách možná ano, ale v běžném životě to takhle prostě nefunguje. Svoje tělo nezačneš milovat, až bude mít o 20 kg méně, stejně tak jako Tě Tvoje krásné štíhlé tělo nutně neudělá šťastnou. Tak proč nezačít rovnou? Milovat svoje tělo a být v něm šťastná už teď? Né až se změní.
Ale pozor, nepleť si lásku k vlastnímu tělu s falešnou body-positivitou, které jsou plné články a díky níž obézní modelky plní mola. Je v pořádku chtít zhubnout a změnit svoje tělo do té nejlepší možné formy, protože od určité chvíli nám zkrátka nadměrný tělesný tuk neprospívá. Ale né z nenávisti k tělu, právě naopak z naprosté lásky a přijetí, protože pro svoje tělo a sebe chceš to nejlepší, protože ho tak moc miluješ, že zkrátka chceš, aby prosperovalo.
Co kdybys místo sebekritiky a trápení se zbytečnými dietami začala dělat věci, které Ti dělají opravdu dobře? Třeba si vybereš pohyb, který tě baví (a ne mučení v posilovně, pokud ho nesnášíš). Možná se začneš víc věnovat jídlu, které Tě vyživí, místo věčného počítání kalorií. A co takhle dát si večeři bez výčitek? Jo, klidně i s tím kouskem čokolády na závěr! Zajít si jen tak na masáž, do sauny, odpočinout si a jen tak BÝT?
Jde to i bez mučení – opravdu!
Představ si, že se Ti hubnutí začne dít přirozeně. SAMO! Že si vybíráš jídlo, které Tě skutečně uspokojuje – ne to, co Ti diktuje poslední trend na Instagramu nebo jídelníček na míru. Že se hýbeš, protože miluješ svoje silné a schopné tělo, a ne proto, že ho potřebuješ změnit nebo si “odpracovat” snědené jídlo. Že si dopřeješ i občasnou zmrzlinu a necítíš se, jako bys páchala smrtelný hřích. Že Tě baví své tělo vyživovat a starat se o něj.
Zní to jako sen? Není. Je to jen výsledek zdravého vztahu se sebou samou, který můžeš mít i Ty!
Tak co, začneš s tou sebeláskou hned teď?
Jdi k zrcadlu, podívej se na sebe a místo kritiky vyslov něco hezkého, najdi zkrátka něco, co se Ti na Tobě líbí. Zkus to! Nebo si vezmi list papíru a sepiš si všechny věci, za které jsi svému tělu vděčná, co se Ti na něm líbí. Můžeš si z toho udělat malý večerní rituál a každý večer svému tělu za něco poděkovat.
A nezapomeň – Tvoje tělo tě slyší. A když ho začneš milovat a oceňovat, ono Ti tu lásku začne vracet. Zkus to po malých krůčcích každý den a brzy uvidíš výsledky.
Nechceš být na svojí cestě ke spokojenosti sama? Jsem tady pro Tebe, pojďme spolupracovat!
