Žijeme svůj život podle svých představ nebo naplňujeme přání a očekávání druhých? Jsou naše sny opravdu naše nebo jsme je převzali od druhých? Mluvíme a jednáme z pozice tvůrce nebo oběti? Jaké vědomé i nevědomé vzorce nás ovládají? Skutečně žijeme tak, jak si přejeme? Jsme sami sebou nebo se potlačujeme ve prospěch ostatních? Kdo opravdu jsme?
Příběh, který se nikdy nestal, ale klidně se stát mohl
„Byla jedna holčička, která toužila být slavnou krasobruslařkou. Každý večer před spaním snila o krásných kostýmech, ladných pohybech a všech těch trojných i čtverných skocích. S maminkou sledovala všechna Mistrovství a Olympiády. Trávila hodiny na ledě a zatímco se ostatní vrstevnici bavili, ona pilně trénovala. Veškerý volný čas věnovala bruslení. Rodiče jí podporovali a měli z ní radost. Už už se viděla na stupních vítězů. Pak se stal osudný úraz a všechny ty roky úsilí a píle byly ty tam. Holčička se smířila s nešťastným osudem a musela se vzdát svých snů.
Uběhlo mnoho let a holčička se sama stala maminkou. Dcera rostla a holčička začala znovu živit svůj sen o slavné krasobruslařce. Těšila se, že její dcera si splní sen, kterého se ona sama musela v tak útlém věku vzdát. Holčička byla nadšená, že dcera zdědila její talent. Byla tak moc nadšená, že si nevšimla, jak moc se dcera trápí. Neviděla, že dcera záviděla spolužačkám, že jezdí na výlety, randí s chlapci a užívají si dětství a mladé dospělosti plnými doušky. Dcera několikrát plakala, přemlouvala, žadonila, ale holčička nic z toho neslyšela. Nešťastná dcera byla nucená žít sen své maminky. Trénovala, závodila a vyhrávala jednu soutěž za druhou. Holčička jí všude doprovázela a pyšně se svojí dcerou chlubila. Dcera měla radost ze svého úspěchu, ale něco jí chybělo. Ještě dlouho v dospělosti nechápala, proč je tak nešťastná, i když je úspěšná krasobruslařka. Asi už tušíte proč. Žila sen své matky. Dokonce byla přesvědčená, že je to i její sen. Myslela si, že jen nemá tolik síly a vytrvalosti jako její maminka.“
Příběh nejednoho zmařeného snu
„Jiný příběh by mohl vyprávět o tom, jak jeden malý chlapec toužil být slavným spisovatelem. Jeho bohatá představivost by stačila na desítky knih. V každé volné chvíli psal povídky. Děvčatům psal zamilované dopisy a básně. Přečetl tucty knih a načerpal skvělé inspirace. Dráha spisovatele ho nadchla tolik, že se po střední škole chtěl přihlásit na obor literární tvorba. Doma tolikrát poslouchal, že ho psaní neuživí a konkurence je vysoká. Mockrát slyšel, ať si najde nějaké slušně placené povolání a psaní si nechá jako koníček. Tlak rodičů byl tak veliký, že se přihlásil na právnickou fakultu, kde prý svůj řečnický talent také uplatní. Dnes bývalý úspěšný právník a dědeček dvou krásných vnoučat tajně sní o všech těch románech, které mohl napsat, kdyby věřil svých snům.“
Proč naplňujeme přání a potřeby druhých na úkor těch svých?
Oba příběhy jsou smyšlené, ale na velmi reálných podkladech. Běžně se stává, že rodiče nevědomě přesvědčí své děti, aby žili jejich sen, který si nemohli splnit. Není neobvyklé, že rodiče vedou své děti cestou, kterou oni sami nemohli jít. Můj otec chtěl být zvěrolékař, ale studium bylo v dobách komunismu jen pro vyvolené. Mohl mě „nutit“ splnit si svůj sen skrze mě. Proč by to ale dělal, když mě tento obor ani zdaleka nelákal. Někteří rodiče jsou však tak posedlí svým snem, že jejich děti nemohou jinak než jít v jejich šlépějích. Proč se často předává řemeslo z generace na generaci. Opravdu jsou všichni zapálení vinaři, lékaři, právníci nebo kuchaři? Děti jsou velmi ovlivnitelné. Myslete na to prosím, až je budete přesvědčovat, že ta Vaše cesta je jediná správná.
Pro příklad, proč si nestojíme za svými přáními a potřebami, nemusíme jít ani do takových extrémů. Nikdy se Vám nestalo, že jste měli doma naklizeno jen proto, že přijde na návštěvu kamarádka nebo tchýně? Nikdy jste neměli sex s manželem jen proto, aby si náhodou nenašel milenku? Nestává se Vám, že jste unavení a vyčerpaní z práce, ale ještě stihnete doma navařit a poklidit, aby náhodou děti nebo manžel nestrádali? Neslíbili jste snad někdy někomu pomoc, i když se Vám ani trochu nechtělo? Nezůstali jste snad nikdy déle v práci, aby si kolegové nemysleli, že jste neochotní? Nebo jste někdy neřekli dítěti NE jenom proto, že jste chtěli mít chvíli klid?
Často se podřizujeme a děláme nekomfortní věci kvůli tomu, aby si o nás ostatní něco nemysleli nebo nás měli rádi. Jindy to děláme z pohodlnosti, protože se nechceme dohadovat. Nejsme sami sebou, protože se bojíme odsouzení, opuštění nebo nemilování. Denně se dostáváme do situací, kdy se musím rozhodnout mezi svými potřebami a potřebami ostatních. Všude kolem na nás útočí nástrahy v podobě přání a žádostí, které nechceme vyhovět, ale zároveň máme strach to neudělat. A tak se podřizujeme, potlačujeme a leckdy předstíráme, že je vše v pořádku. Tento přístup nás dříve či později dovede k nespokojenosti nebo dokonce vyčerpání.
Neznamená to, že nemáte být ochotní pomoci nebo že nemáte dělat ostatním radost. Vždy by to měla být Vaše volba, zda chcete nebo nechcete. Nikdy se nenechte do ničeho tlačit ani vlastním strachem nebo svědomím. Opravdoví přátelé a parteři nás nepřestanou mít rádi jen proto, že pro ně něco neuděláme nebo něco odmítneme. Nemusme si lidi kupovat svými skutky a službami. Když zůstaneme sami sebou, zůstanou nám v našem okolí ti správní lidé.
Podívejme se na zoubek Vašim individuálním motivům
Zkuste si vzpomenout na několik situací za posledních pár dní, kdy jste se dostali do nepříjemné situace volby mezi Vašimi potřebami a strachem někoho odmítnout nebo něco neudělat. Pokuste si upřímně odpovědět, co Vás vede k tomu potlačovat své potřeby? Je to strach z opuštění, odmítnutí nebo nedostatku lásky? Nebo se jedná o naučené chování z dětství nebo jiných životních situací? Motivuje Vás špatná zkušenost s danou osobou nebo někým z minulosti? Nemáte v sobě vzorec hodné holčičky nebo chlapce, který musí všem vyhovět? Nemáte náhodou ochranitelský komplex? Nebo snad jednáte ve jménu opravdové lásky, která se obětuje pro druhé, i kdyby měla sama zemřít?
Uvědomit si zjevné i skryté motivy je vždy prvním krokem k jakékoli změně. Bez startovní čáry nikdy nedoběhnete k cíli. Odpovídejte si na otázky, které Vám pomohou motivy odhalit. Přijdete na to, kdy potřeba vyhovět vznikla? Měli jste to tak vždycky nebo je to něco nového? Stává se Vám to vždy a s každým nebo jen s některými lidmi a v určitých situacích? Způsobuje Vám to velké potíže ve vztazích nebo se to dokonce odráží na Vašem psychickém nebo fyzickém zdraví? Ovlivňuje to Vaší spokojenost v různých oblastech života? Pamatujete si z dětství nějakou frázi, která obsahovala slova nesmíš, musíš, to nezvládneš, nejde to, překonej se, neodmlouvej nebo jim podobné? Ptejte se na cokoli, co Vás navede k Vašim skutečným motivům.
Zbavte se svého zlozvyku podřizovat se ostatním
Když máte identifikované motivy, udělejte si plán jednotlivých kroků. Co vše potřebujete udělat, abyste se těchto vzorců zbavili. Někdy Vás motivují hluboko zakořeněné bloky a strachy, jejichž odstranění bude potřebovat odbornou pomoc. Jindy Vám stačí si uvědomit, proč to vlastně děláte, a prostě to změnit. Nepůjde to hned. Obzvláště naučené vzorce musíte přepsat novými, a to opakovaně. Je to dlouhý proces, ale rozhodně to stojí za to.
Začněte malými splnitelnými kroky. Postupně zvyšujte svojí pomyslnou laťku, která Vás povede ke svobodnějšímu a šťastnějšímu životu. Vždy se zaměřte jen na jeden krok a opakujte ho tak dlouho, dokud Vám to nepůjde snadno. Teprve potom přistupte k dalšímu, jinak Vás neúspěch odradí. Pokud nevíte, jaké kroky máte podniknout, můžete se na mě obrátit a společně je vymyslíme. Chcete-li to zvládnout sami, můžete se inspirovat některou z rad na závěr. Doporučuji si k tomu najít parťáka, který Vás bude podporovat a oceňovat Vaše pokroky. Vašemu okolí se nemusí změny líbit, pak může být Váš parťák tou správnou osobou, která Vás nenechá to vzdát.
11 rad na závěr, jak být v roli tvůrce vlastního života
- Mějte rádi sami sebe a dávejte se na první místo – V letadle také musíte nasadit záchrannou masku nejprve sobě, potom teprve dítěti. Abyste byli užiteční pro ostatní musíte mít z čeho brát energii. K čemu Vám bude sytý manžel a děti, když vy budete umírat hlady. Sebeláska je předpokladem šťastného života a spokojených vztahů.
- Pravidelně uspokojujte své potřeby – Zajišťujte všechny své potřeby podle hierarchie potřeb dle Maslowa. Pokud nemáte nějakou potřebu uspokojenou, budete nespokojeni a bude to mít vliv na Vaše výkony i okolí. Pravidelně si doplňujte své nádrže potřeb.
- Naučte se vyjadřovat své potřeby bez emocí a hodnocení druhých – Komunikujte s ostatními a neočekávejte, že si Vaše potřeby domyslí. Když Vám něco není jasné, nevytvářejte si domněnky, ale zeptejte se. Pokud Vám něco vadí, nekritizujte a nehádejte se, ale konstruktivně vyjádřete svá očekávání.
- Naučte se říkat NE tam, kde ho říci chcete. Zvažte všechny důsledky a rozhodněte se podle sebe.
- Hledejte řešení místo problémů – Nestěžujte si, ale hledejte cesty k řešení. Všímejte si u sebe i ostatních spíše věcí, které Vás spojují místo oddalují. Odměňujte se za své úspěchy. Když se Vám něco nepovede, netrestejte se, a to ani verbálně. Překážky vnímejte jako výzvy a zdroj pro osobní růst. Problémy neodkládejte, ale řešte okamžitě podle důležitosti. Neklaďte na sebe příliš vysoké nároky, ale zároveň se nebraňte růstu.
- Zaměřujte se na pozitivní aspekty Vašeho života. Na co soustředíme pozornost, to sílí. – Stýkejte se s pozitivními lidmi, kteří Vám dodávají energii místo, aby jí brali. Vybírejte si pozitivní zprávy, které Vás povzbudí. Vyhýbejte se lidem, kteří si neustále na něco stěžují nebo kritizují. Hledejte v lidech dobro. Dělejte převážně činnosti, které Vás baví a naplňují. Pravidelně dobíjejte své „baterky“. Nepříjemné záležitosti neodkládejte a neprodleně je vyřešte, abyste na ně nemuseli myslet. Vše dělejte, jak nejlépe v danou chvíli dovedete.
- Kontrolujte své myšlenky – Naše myšlenky ovlivňují naše emoce a následně naše jednání. Negativní emoci a myšlenky nikdy nevedou k pozitivnímu jednání. Vybírejte své myšlenky, které jsou prospěšné. Všechny ostatní nechte projít kolem a nevěnujte jim pozornost.
- Nikdy se s nikým neporovnávejte – I kdybyste za někým šli v jeho stopách, nikdy nebudou stejné. Máte jinou velikost nohou, výšku a váhu. Každý jsme jedinečný a nemůžeme se porovnávat, aniž bychom se cítili frustrovaní nebo naopak povýšení. Jediná osoba, se kterou je dovoleno se porovnávat, je vaše Já před minutou. „Vždy se snažte být lepší verzí sama sebe.“
- Napište si seznam přání a snů – U každého zhodnoťte, jestli je sen skutečně Váš. Poznáte to podle svých pocitů, když si představíte, že už se Váš sen splnil.
- Buďte aktivní – Udělejte rozhodnutí a vykročte kupředu. Dnešek je ten nejlepší den na změny. Neodkládejte je na zítra, pozítří, za rok nebo AŽ….začněte hned. Bez akce se žádná změna nekoná.
- Nebuďte na sebe přísní a vytrvejte – Jakákoli životní změna potřebuje svůj čas. Mezitím uděláme spousta přešlapů. Často se vrátíme o kus zpět nebo upadneme. Důležité je zase vstát a jít dál. Zkoušet to znovu a znovu. Děti se také nenaučili chodit za jeden den. Pokračujte krůček po krůčku. A ZVÍTĚZÍTE.
Mgr. Lucie Zichová
terapeutka
Nejnovější komentáře