Proč některé situace vnímáme jako náročné a obtížně je zvládáme? Náročné situace často přicházejí náhle, ze dne na den a vyžadují okamžitou reakci, nějakou změnu našeho chování. Objevily se, aniž bychom si to přáli nebo plánovali. Může to být změna projektu, zaměstnání, stěhování, komplikované vztahy, náhlé onemocnění atd.

Tyto změny vyvolávají chaos. Byli jsme zvyklí v každodenním životě nějak fungovat a najednou potřebujeme naše návyky a chování změnit. Náš mozek vnímá ohrožení, protože přestal fungovat zaběhnutý stereotyp a může být ohroženo naše přežití. Vnímáme například finanční nejistotu, sociální nejistotu, nevíme „co bude“, křivdu „proč se nám se to stalo“, ohrožení zdraví atd. Hrozbu mohou také vyvolat změny ve vztazích.

Náš mozek neustále vyhodnocuje, zda jsme v bezpečí nebo v nebezpečí. A právě tyto náročné situace vyvolávají pro mozek pocit nebezpečí (i když reálně nebezpečné být nemusí). Dostáváme se tak do automatických reakcí přežití – boj, útěk či zamrznutí a začneme být ve stresu. Tím se snižuje naše schopnost racionálně uvažovat a jednat.

Právě v náročné či krizové situaci čistou mysl nejvíce potřebujeme, abychom si promysleli vhodnou reakci. Jinak jednáme zbrkle a nahodile, čímž situaci často ještě zhoršíme. To znamená, že hlavním problémem není daná situace, ale naše omezená schopnost racionálně uvažovat a jednat.

Existuje příběh viceadmirála amerického námořnictva jménem James Stockdale, který byl zajat během války ve Vietnamu. V zajetí strávil více než sedm let a potkal se s mnoha dalšími zajatci. Zažil zde velmi kruté zacházení a nesmírně náročné podmínky. Dlouhé období v zajetí přežil a svou zkušenost vystihl přibližně takto:

„V zajetí nepřežili pesimisté, kteří nevěřili, že je šance na osvobození. Nepřežili ani naivní optimisté, kteří věřili, že „do Vánoc nás propustí“ a následně „do Velikonoc nás propustí“. Když se tak nestalo, víru postupně ztratili. Přežili jen umírnění optimisté a realisté. Ti, kdo věřili, že uspějí, ale zároveň si uvědomovali těžkost situace. A byli připraveni dělat něco, co jim pomůže situaci alespoň trochu zlepšit. Konat promyšleně malými kroky v rámci omezených možností.“

Jak se tedy dostat ze stresové reakce a jednat s čistou myslí? Každý člověk může mít svůj vlastní způsob. Základním principem je zastavit se, zklidnit se a v klidu si promyslet, co a jak je potřeba udělat. Často nám pomáhá, když svou situaci můžeme probrat s kamarádem, kolegou či partnerem. Někdy stačí, když můžeme přemýšlet nahlas v přítomnosti druhého člověka, když nás jen vyslechne a někdy může být užitečný i jeho názor a zpětná vazba.

Lidé, kteří prochází náročnou životní změnou, si často najímají profesionálního kouče. Ten zde může být velmi nápomocný. Díky specifické komunikaci s klientem vytváří prostor, ve kterém se dostane z reakce na ohrožení a začne racionálně přemýšlet a hledat konkrétní řešení. Životní změny jsou také příležitostí se zamyslet na tím, co v našem životě je a není, co bychom tam mít chtěli a co už ne, co chceme dělat, kým se chceme stát a zda jsme v životě na správném místě.

Lidé si často říkají: „Koučink není pro mne a stojí hodně peněz, já to nějak zvládnu sám“. Ano, mnoho věcí si dokážeme uvědomit a změnit sami. Potřebujeme k tomu ale hodně sebedisciplíny, pevné vůle a musíme zvládnout všechny překážky, které nás potkají. Kouč nás, jako podporující parťák, dokáže celým procesem snadněji provést. Pomůže nám nalézt uvědomění, co je podstata každého našeho tématu a pomůže nám najít konkrétní kroky, jak uvést změny do života. Klienti si z koučování často odnášení i silnou vnitřní motivaci a chuť na změně pracovat.

Chtěli byste si usnadnit zvládání náročných situací a mít podporu pro překonání všech výzev? Podporou Vám v tom mohou být kouči z týmu Život na klíč. Vyzkoušejte si jednoduché on-line sezení a můžete si výrazně zjednodušit život.

Daniel Kadlec

profesionální kouč (ICF), terapeut kraniosakrální biodynamiky